Historie knihovny

Spolek Měšťanská beseda, založený v Chrudimi počátkem roku 1847, byl původně národnostně smíšený a v části jeho německého názvu Leseverin je obsažen i jeden z hlavních záměrů zakladatelů– „čtení dovolených knih a časopisů“. Vzhledem k tomu, že českou část tvořila bohatá měšťanská honorace a německou vojenští důstojníci a krajští úředníci, spolek neměl problémy s registrací koncem 40. let ani potíže v době politického útlaku a omezení spolkového života v 50. letech 19. století. Beseda odebírala větší množství českých i německých novina a časopisů a stala se nedílnou součástí kulturního života města ve druhé polovině století. Hlavní součástí knihovního fondu byl dědický odkaz významného českého buditele Josefa Liboslava Zieglera (1782 – 1846), chrudimského děkana, který kromě dobových knih a periodik shromáždil i sbírku starých tisků a ve své závěti ji odkázal chrudimské veřejnosti.

O dvě desetiletí později vznikl v Chrudimi muzejní spolek a v 90. letech Průmyslové muzeum, do jehož nové pseudorenesanční budovy se v roce 1901 Měšťanská beseda nastěhovala. I po jejím rozpuštění působila Městská veřejná knihovna v rámci muzea až do 40. letech minulého století, kdy došlo k rozštěpení na dvě samostatné instituce. Muzeum převzalo historické a vzácné tisky a veřejná knihovna se zaměřila na soudobou knižní produkci. V neměnných prostorách působily obě instituce několik desetiletí a stav budovy i technické zabezpečení knihovny dospěly na konci 80. let do havarijního stavu.

V roce 1992 se podařilo od restituentů koupit dům v centru města a zahájit jeho rekonstrukci pro potřeby knihovny. Náklady na nákup objektu, opravu a vnitřní vybavení dosáhly 20 milionů korun a slavnostního otevření se na podzim roku 1995 zúčastnil ministr kultury Pavel Tigrid. Nová knihovna je tvořena dvěma mimoúrovňovými budovami nepravidelného půdorysu; vstup, půjčovny a sociální zařízení jsou bezbariérové a přístupné i tělesně postiženým a starším čtenářům. Výpůjční prostory jsou atypické s nepříliš vysokými stropy, a proto jsme vybrali knihovnický nábytek dánské firmy BCI, který je známý vysokou estetickou úrovní a vynikajícími technickými parametry. I po dvanácti letech nepřetržitého provozu je nábytek ve výborném stavu. Retrokonverze katalogů byla dokončena v roce 1994 původně v systému MAKS a knihovna je plně automatizovaná již od roku 1995, momentálně používá systém Koha.

V současné době půjčujeme v odděleních pro děti a mládež, v oddělení pro dospělé čtenáře a v hudebně-informačním oddělení. Máme letní čítárnu a klubovnu pro práci s dětmi v podkroví budovy. V Chrudimi pracují ještě dvě pobočky na sídlištích, dvě pobočky máme i v místních částech. 

Věnujeme se práci se čtenáři, pořádáme kulturně vzdělávací akce pro děti i dospělé.