Spisovatel, básník, dramatik a novinář. Začal studovat na gymnáziu v Hradci Králové, studia však nedokončil. Působil jako lesník a poštovní úředník v Hrochově Týnci. Publicistické nadání ho přivedlo nejprve do Rokycan (založil zde časopis Kramerius), odtud přešel do Prahy (také zde založil vlastní list - Horkého týdeník, později přeměněný na literárnín revui Stopa). Od počátku 1. světové války žil ve Španělsku a Portugalsku, později v USA (i zde se věnoval žurnalistice - psal protirakouské články do krajinských listů). V době 1. republiky psal do Pražského ilustrovaného zpravodaje, Národních listů, redigoval satirický časopis Švanda dudák a nacionalistický týdeník Fronta. Byl členem pražského obecního zastupitelstva i Rady hlavního města Prahy. Napsal řadu básnických sbírek a divadelních her. Z díla Několik upřímných kapitol české inteligenci, veselohry Tmel, Bejvávalo.
Vorel, Jaroslav: Karel Horký. Puls, 1987, č. 9, s. 25-26. - Literární zajímavosti. [Nekrolog]. Plamen, 7, 1965, č. 5, s. 169. [Nekrolog]. Divadelní a filmové noviny, 8, 1965, č. 19, s. 2. Pb Krel Horký. In Lexikon čes. lit. Díl 2, sv. 1, H-J. Praha 1993, s. 272-274. Zahrádka, Roman: Horký osobností české kultury, o které se dříve nesmělo mluvit. Noviny Chrudimska, 2, 1995, 19.6., č. 142, s. 8.
Kobetič, Pavel: Osobnosti Chrudimska, Okresní muzeum Chrudim, 2002, 1. vyd. 282 s. ISBN 80-902531-8-0